Výměna šamotových desek: chyba, která zničí celou výdrž kamen

From IT-Core
Jump to navigation Jump to search


Vlhkost dřeva a špatné skladování jsou nejčastější viníci Největší vliv na výhřevnost má vlhkost dřeva. Čerstvě pokácené dřevo má klidně přes 50 % vody. Když takové poleno hodíte do kamen, velká část energie se spotřebuje na odpaření vody, ne na vytápění. Výsledkem je nízká teplota spalin, méně tepla v místnosti a navíc usazeniny dehtu v komíně. Ideální je dřevo s vlhkostí do 20 %, což poznáte podle prasklin na čele polena a podle dutého zvuku při poklepu. Pokud si dřevo štípete sami, nechte ho alespoň dva roky proschnout pod přístřeškem s volným prouděním vzduchu. Nikdy ho neskladujte přímo u zdi domu – mělo by mít mezeru minimálně deset centimetrů od zdiva.

Nakonec si uvědomte, že čištění komína není jen o tom, aby byl průduch volný. Je to prevence vzniku požáru a ochrana vašeho zdraví. Při spalování nekvalitního nebo vlhkého dřeva se totiž uvolňují látky, které se usazují právě ve formě sazí. Pokud si nejste jistí svým postupem, nebo nemáte potřebné vybavení, objednejte se na pravidelnou kontrolu. Bezpečnost je vždy na prvním místě.

Po dokončení mechanického čištění je důležité zkontrolovat stav komínového tělesa. Všímejte si trhlin, vyboulení nebo míst, kde saze drží i po opakovaném čištění. Právě tato místa signalizují, že je komín poškozený a hrozí vznik požáru. Kominík vám pak může doporučit vložkování nebo jinou úpravu. Pravidelnou údržbou a správnou technikou předejdete většině problémů, ale vždy platí, že minimálně jednou ročně by měl komín projít odbornou kontrolou.

Každý, kdo topí dřevem, zná ten okamžik, kdy plameny pohasínají a v místnosti se začne šířit chlad. Základním pravidlem je přikládat až tehdy, když se vytvoří souvislá vrstva žhavého uhlí. U běžných kamen na dřevo to obvykle nastává po 45 až 90 minutách od přiložení, ale přesný čas závisí na typu dřeva, jeho vlhkosti a konstrukci kamen. Přikládat na dohořívající polena příliš brzy znamená udusit oheň a zvýšit tvorbu dehtu a sazí ve spalinové cestě.
Na závěr si ověřte, že všechny desky sedí rovně a že mezi nimi a pláštěm kamen nezůstaly žádné mezery, Rady Pro rekonstrukci kudy by mohl unikat kouř nebo jiskry. Po prvních deseti zatopeních zkontrolujte stav spár a případně je doplňte. Šamotové desky jsou investicí na dlouhá léta, ale jen tehdy, pokud je výměna provedená bez spěchu a s ohledem na fyzikální vlastnosti materiálu.

Při čištění z horní části komína se vyplatí použít lano s navijákem a kovovou kouli, která kartáč povede dolů. Tahání za lano musí být plynulé, bez trhání, aby se kartáč nezasekl. Pokud se kartáč přesto zasekne, nikdy ho nesnažte vytáhnout za pomoci druhé osoby, která by stála přímo pod komínem. If you treasured this article and you also would like to be given more info regarding informace nicely visit our own web-page. Místo toho pomalu zatřeste lanem a zkuste kartáč uvolnit. Jestliže se nepodaří, přivolejte kominíka, rekonstrukce koupelny krok za krokem který má specializované nářadí.

Na závěr si dejte pozor na častý mýtus, že tvrdé dřevo je vždy lepší než měkké. Buk, dub nebo habr mají sice vyšší výhřevnost, ale pokud je použijete v kamnech s malým topeništěm, můžete je přetápět. Naopak smrk nebo borovice se hodí na rychlé roztopení nebo na přechodné období. Ideální je kombinace: tvrdé dřevo na delší hoření, měkké na zapálení. A hlavně – nikdy nespalujte lakované, impregnované ani jinak chemicky ošetřené dřevo, protože při spalování uvolňuje toxické látky, více zde které poškozují jak vaše zdraví, tak samotná kamna.

Po zabudování desek nezahřívejte kamna na plný výkon hned první den. Správný postup je pozvolné vysoušení – první zatopení jen malým množstvím dřeva, teplota by měla vystoupit maximálně na 200 °C a pak nechat kamna zcela vychladnout. Druhé zatopení můžete nechat o něco vyšší a teprve třetí den zatopit na běžnou provozní teplotu. Tento postup zajistí, že se tmel a šamot dokonale vytvrdí bez vnitřních pnutí. Pokud proces urychlíte, desky popraskají a budete celou práci opakovat.

Než začnete, musíte mít jasno v tom, jaký typ šamotu použít. Staré desky změřte a zjistěte jejich přesné rozměry, tloušťku i způsob uložení. Nikdy nekupujte náhradu „od oka" ani se nesnažte desky do otvoru vtesnat násilím. Šamot musí mít vůli pro tepelnou dilataci, jinak při prvním zatopení praskne. Ideální je ponechat mezeru 3–5 mm po celém obvodu, kterou vyplníte speciálním šamotovým tmelem nebo keramickou vatou.

Nejčastější chyba: zapomenete na aklimatizaci a suché uložení Šamotové desky se nesmí pokládat do vlhkého prostředí. Pokud je skladujete v garáži nebo vlhkém sklepě, nasají vodu a v kamnech pak při vysoké teplotě doslova explodují. Desky proto před montáží nechte minimálně 48 hodin v místnosti, kde budou zabudované, a ujistěte se, že jsou dokonale suché. Stejně důležité je, aby podklad byl čistý a rovný. Zbytky starého tmelu a prach odstraníte ocelovým kartáčem a vysavačem. Povrch, na který desky usazujete, musí být bez mastnoty a volných částic.