Výběr kojenecké lahve a dudlíku: chyba, která zkazí celé kojení
Knihy: kdy začít a jak vybírat, aby dítě bavily Pokud jde o knihy, nejde o předčítání za každou cenu, ale o to, aby dítě bylo u čtení aktivní. Už u malých dětí vybírejte leporela s kontrastními obrázky a jednoduchými ději. Při čtení nechte dítě, aby ukazovalo prstem na obrázky a pojmenovávalo je. Ptejte se: „Co dělá pejsek?", „Kde je míč?". Nebojte se odbočit od textu, komentovat ilustrace a přidávat vlastní věty. Důležité je čtení jako rituál – stejná doba, klidné místo, žádná elektronika. Čtěte krátce, ale pravidelně, i deset minut denně stačí. Když dítě začne odmítat, nechte ho vybrat knihu samo, i kdyby to mělo být pořád dokola. Opakování je pro děti přirozené a prospěšné.
Pamatujte také na dech. Při soustředění na práci často zadržujete dech a zvedáte ramena k uším. Každou hodinu si dejte minutku na pomalé nádechy do břicha, přičemž ramena vědomě tlačíte dolů. Tento pohyb sice není vidět, ale uvolní napětí, které se hromadí v trapézových svalech. Spojte dech s pohledem do dálky: dívejte se na bod vzdálený alespoň dvacet metrů po dobu dvaceti sekund. Tím nejen procvičíte oční svaly, ale také zklidníte nervový systém.
Co se stane, když dítě začne vydělávat nebo studovat na vysoké škole Zvýhodnění se vztahuje pouze na děti, které se nepřetržitě připravují na budoucí povolání – tedy studují na střední nebo vysoké škole. Jakmile dítě ukončí studium a začne pracovat, nárok zaniká. Pozor ale na situaci, kdy dítě studuje a zároveň má příležitostný příjem z brigády. Pokud jeho hrubý příjem přesáhne určitou hranici stanovenou zákonem, přestává být považováno za nezaopatřené. Tato hranice se každý rok mění, proto si ji vždy ověřte u aktuálního znění zákona.
Pozitivní výchova neznamená vyhýbat se konfliktům. Právě naopak – konflikt je příležitost k učení. Důležité je, abyste jako dospělý zůstali v roli průvodce, ne protivníka. Vyhněte se hrozbám, které nemůžete splnit, i planým slibům. Místo „Jestli nepůjdeš do koupelny, nepůjdeme zítra na hřiště" zkuste: „Do koupelny půjdeme za pět minut, pak si přečteme pohádku." Nastavte jasný, srozumitelný plán, na který se můžete obě strany spolehnout.
Sezení u obrazovky patří k nejčastějším příčinám bolesti zad, šíje a očí. Nejde o to přestat pracovat, ale změnit způsob, jakým u počítače fungujete. Klíčem je pravidelný pohyb, který rozdělí dlouhé hodiny do krátkých, svaly uvolňujících sekvencí. Nemusíte cvičit jako sportovec, stačí osm chytrých kroků, které zapojíte do běžného dne.
Základní podmínkou je, že dítě s vámi musí žít ve společné domácnosti. Tato podmínka se posuzuje přísně – nestačí, že dítě navštěvuje školu ve vašem bydlišti nebo že u vás tráví víkendy. Pokud dítě oficiálně bydlí u druhého rodiče a vy nemáte soudem potvrzenou svěřenou péči, nemůžete si zvýhodnění uplatnit. Typickou chybou je, že se rodiče na daňovém přiznání domluví ústně a každý si nárok uplatní – to ale zákon zakazuje. Před podáním přiznání si proto ověřte, kdo z vás má dítě v péči podle rozhodnutí soudu nebo dohody, která je úředně ověřená.
Typickou chybou je protahování pouze v okamžiku, kdy už cítíte bolest. Příliš pozdní pohyb nic nevyřeší, protože svaly jsou v té chvíli přetížené. Další častý omyl: cvičíte jen horní polovinu těla a ignorujete nohy. Pro krční páteř je ale zásadní, aby byla uvolněná i pánev a bedra. Pokud sedíte celé hodiny bez pauzy, žádný krátký strečink na konci dne nevrátí tělo do rovnováhy.
Klíčové je nastavit pravidla, která dávají smysl oběma stranám. Místo „telefon až po úkolech" zkuste „telefon do večeře, pak ho necháš v obýváku". Nebo si domluvte konkrétní časy, kdy se mobily nepoužívají vůbec – třeba při jídle a hodinu před spaním. Důležité je, aby pravidla platila i pro vás. Když budete u večeře sami ťukat do displeje, teenager to okamžitě pochopí jako povolení dělat totéž. Dohoda musí být oboustranná, jinak bude vnímaná jako další příkaz.
Daňové zvýhodnění na dítě je jednou z nejvyužívanějších rodinných úlev. Přesto se řada rodičů dostane do situace, kdy jim úřad přizná nižší částku, nebo ji dokonce odmítne vyplatit. Nejde přitom o chybu systému, ale o nesplnění některé z podmínek, které zákon vyžaduje. Které situace vás připraví o tuto výhodu a jak se jim vyhnout?
Základním pravidlem je, že savička musí odpovídat věku a sacím schopnostem miminka. Příliš rychlý průtok způsobí, že se dítě nestíhá nadechnout, polyká vzduch a po jídle trpí kolikami. Naopak příliš pomalý průtok dítě unaví, začne se vztekat a lahvičku odstrkuje. Všímejte si proto označení na obalu – obvykle najdete čísla nebo symboly pro novorozence, starší kojence a batolata. Pokud si nejste jistí, začněte nejpomalejší variantou a sledujte reakce.