Tajemství Faustova domu, které většina návštěvníků přehlédne
Klíčová je také střecha. Většina lidí se dívá na sochu sedícího génia s lebkou, ale zapomíná na malý otvor ve štítu, který sloužil jako vchod na půdu. Podle pověstí tudy měl létat samotný Faust. Dnes je zazděný, ale pokud víte, kde hledat, uvidíte v cihelném zdivu jasný obrys původního vstupu. Nezapomeňte si vzít dalekohled nebo foťák s zoomem – detaily v úrovni druhého patra nejsou pouhým okem dobře čitelné.
Pokud chcete pozorování dotáhnout do konce, zaměřte se na detaily, které přežily i přestavby. Kované mříže, žulové portály, ba i staré popelnice na víno – to vše se občas objeví ve dvoře, který byl kdysi součástí usedlosti. Často stačí jen zazvonit a zeptat se obyvatel, jestli nevědí, co se tu nacházelo. Řada starousedlíků má v paměti historky, které nejsou nikde zapsané. Až budete mít objevy pohromadě, vyfoťte si je a srovnejte se starými pohlednicemi – zjistíte, že Smíchov není jen betonové dějiště, ale krajina, která si pamatuje víc, než se zdá.
Uvnitř domu se bohužel běžně nechodí, ale pokud budete mít štěstí na některou z výjimečných akcí, pamatujte: místnosti v přízemí mají klenby z 15. století, zatímco v prvním patře už narazíte na renesanční trámy. Pozor na to, že řada návštěvníků podlehne dojmu, že dům je celý barokní – opak je pravdou. Nejstarší části pocházejí z doby Karla IV., kdy zde stával dům nazývaný U Anděla. Nechte si proto čas a prohlédněte si i dvůr, kde je vidět gotické ostění z původní brány.
Smíchov dnes vnímáme jako rušnou čtvrť plnou kanceláří, obchodů a dopravních uzlů. Málokdo tuší, že ještě před několika staletími se zde rozkládaly rozsáhlé vinice, které patřily k nejvýznamnějším v širším okolí Prahy. Svahy pod dnešním Parkem Klamovka a směrem k Motolu byly osázeny révou, z níž se lisovalo víno pro měšťanské domy i šlechtické dvory. Usedlosti, které k vinicím patřily, se postupně měnily na dělnické kolonie a továrny. Dnes po nich zbývají jen drobné stopy v podobě sklepů, teras nebo starých zdí.
Na první pohled vypadá Smíchov jako čtvrť, kde dějiny překryly továrny a činžáky. Přesto se pod asfaltem, v parcích i mezi panelovými domy skrývají pozůstatky kdysi kvetoucích vinic a venkovských usedlostí. Pokud víte, kam se dívat, můžete je objevit bez jakéhokoli průvodce. vědět, co hledat.
Zaniklá usedlost nemusí zanechat jen kamenné zdivo. úložné prostory v malém bytě některých místech, třeba v areálu bývalých zahrad, rostou staleté ořešáky nebo třešně, které vysadili hospodáři. Když na ně narazíte, podívejte se kolem – často poblíž najdete zbytek studničního kruhu nebo žlábek pro dobytek. Pozor ale na to, že některé stromy byly vysazeny mnohem později při parkových úpravách. Rozlišíte je podle druhu: staré venkovské odrůdy bývají odolnější a mají hustší korunu, zatímco novější výsadba je většinou jednotvárná a pravidelně tvarovaná.
Faustův dům na Karlově náměstí patří k nejmystičtějším místům Prahy. Většina lidí kolem něj jen projde, aniž by tušila, co se skrývá za jeho zdmi. Přitom stačí málo – vědět, kam se dívat, a nepodlehnout prvnímu dojmu z fasády, která je výsledkem pozdějších přestaveb. Pokud se sem vypravíte, zaměřte se na detaily, které průvodci obvykle vynechají.
Jak rozpoznat původní zdivo a kde hledat sklepy Původní viniční zídky poznáte podle nepravidelného lomu kamene, často žuly nebo břidlice, a podle absence malty v horních částech. Sklepy, které sloužily k lisování hroznů, bývají dnes zazděné, ale jejich vchody někdy prosvítají ve fasádách novějších domů. Dobrým vodítkem jsou také staré mapy stabilního katastru – ty najdete digitalizované v archivech. Pokud si dohledáte polohu usedlosti, můžete si na místě ověřit, zda se po ní dochovala studna, mlat nebo ovocný strom, který býval typický pro viniční usedlost.
Na zahradě nebo na dvoře zase svah nesmíte vnímat jako nepřekonatelnou překážku. Místo betonových opěrných zdí, které zadržují vodu a vytvářejí tepelné mosty, volte terasovité stupně z přírodního kamene nebo dřeva. Klíčové je odvést dešťovou vodu tak, aby nestála u základů domu. Vybudujte mělký odvodňovací žlábek podél stavby a sveďte vodu do vsakovací jámy umíbarvy stěn do obývákué níže ve svahu. Typická chyba je nasměrovat vodu přímo na sousední pozemek, což způsobuje spory. Vždy myslete na to, že voda teče dolů a že vaše řešení musí respektovat přirozený spád.
Nejviditelnější stopy najdete na úpatí svahů pod Barrandovem a na úbočí Pavího vrchu. Vinice se tu rozkládaly už od středověku, ale po třicetileté válce začaly zanikat. Dnes o nich svědčí hlavně terasovité meze, kamenné zídky a staré opěrné zdi, které drží svahy. Když si dáte pozor, narazíte na ně třeba u dětských hřišť nebo v úzkých uličkách mezi domy. Častý omyl je považovat jakoukoli zeď za součást usedlosti – řada z nich je ale mladší a vznikla až při regulaci terénu ve 20. století.