Krmení psa a kočky: chyba, která ničí jejich zdraví

Důležité je také změnit rituál loučení. Pokud se před odchodem mazlíte, mluvíte na psa a děláte rozloučení jako velkou událost, jen tím zvyšujete jeho vzrušení. Zkuste odcházet bez emocí: klidně se oblečte, vezměte klíče a prostě odejděte. Stejně tak při návratu – psa ignorujte, dokud se neuklidní. Pro něj je váš klid signálem, že se nic hrozného neděje. Tento postup vyžaduje trpělivost, ale je to jediná cesta, jak přerušit cyklus paniky.

Typickou chybou je také stříhání srsti u koček v domnění, že jim to usnadní hygienu. Kočky si na rozdíl od psů často olizují srst, a pokud jim ostříháte chlupy v intimní oblasti, může to narušit jejich přirozený rituál a vést ke stresu. U koček proto stačí kontrolovat, zda se samy udržují čisté, a v případě potřeby jemně otřít znečištěné místo vlhkým hadříkem. U starších nebo obézních zvířat, která se nedokážou sama očistit, je naopak nutná pravidelná pomoc – a to i v případě, že zvíře zpočátku nespolupracuje.

První krok je pochopit, kdy problém začal. Často se spustí po změně režimu, přestěhování, ztrátě parťáka nebo po delší nemoci. Pokud pes začne ničit byt až po pěti minutách vaší nepřítomnosti, je to jasný signál. Všímejte si také, co dělá těsně před vaším odchodem. Úzkostný pes chodí za vámi, kňučí, zívá, olizuje si pysky nebo vás sleduje každým pohybem. Tato pre-fáze je klíčová pro nácvik, protože vám umožní zasáhnout dřív, než se stres spustí.

Typickou chybou je spoléhat se na suché granule. Ty sice odstraňují hrubé nečistoty, ale plak na zadních zubech neovlivní. Další chybou je ignorovat zápach z tlamy – to není norma, ale signál zánětu. Pokud zvíře odmítá krmení, má přehnané slinění, krvácí mu dásně nebo si tlapkou tře tlamu, okamžitě vyhledejte veterináře. Profesionální čištění zubů v narkóze je u pokročilého zubního kamene nezbytné – ultrazvuk odstraní kámen i pod dásní, kde vzniká největší problém. Po zákroku pak udržujte hygienu, aby se problém nevrátil.

Intimní hygiena zvířat bývá často opomíjená, přitom právě zde začíná řada zdravotních problémů. Psi a kočky se sice o svou čistotu starají sami, ale jejich možnosti jsou omezené. Dlouhá srst, kožní záhyby nebo jen běžné nečistoty z venku mohou způsobit podráždění, zánět nebo nepříjemný zápach. Pravidelná kontrola a šetrné ošetření intimních partií by proto měly být součástí běžné péče, a to bez ohledu na to, zda jde o psa či kočku.

Mnozí majitelé si neuvědomují, že pes a kočka mají zcela odlišné nutriční potřeby. Zatímco pes je všežravec a zvládne i pestřejší stravu, kočka je striktní masožravec. Podávání stejného krmiva oběma zvířatům je častou chybou, která může vést k vážným zdravotním problémům. Kočka potřebuje vyšší podíl bílkovin a taurin, který si její tělo nedokáže samo vytvořit. Pes si taurin syntetizuje, a proto mu jeho nedostatek nehrozí. Pokud kočce dlouhodobě dáváte krmivo pro psy, riskujete srdeční choroby, problémy se zrakem i oslabení imunity.

Samotná hygiena spočívá hlavně v jemném omytí vlažnou vodou a šetrném vysušení. Vyhněte se mýdlům, šamponům a jiným přípravkům určeným pro lidi, protože narušují přirozené pH kůže zvířete. Pokud je potřeba použít speciální přípravek, vybírejte takový, který je určen přímo pro zvířata a je pH neutrální. Většinou postačí čistá voda a měkký hadřík. U dlouhosrstých plemen je důležité srst v okolí genitálií pravidelně stříhat, aby se zabránilo slepování a zachytávání nečistot. Používejte tupé nůžky a postupujte opatrně, abyste zvíře neporanili.

Jak dlouho po očkování štěně vencit a mezi cizi psy Venčení samotné může začít dříve, ale vždy na bezpečném místě. Pokud máte vlastní zahradu, kde se nepohybují cizí zvířata, můžete štěně brát ven už pár dní po první vakcinaci. Důležité je vyhnout se frekventovaným parkům, chodníkům a jiným veřejným prostranstvím, kde by mohlo dojít ke kontaktu s neočkovanými psy nebo jejich trusem. Vhodné je nosit štěně v náručí nebo v přepravce, dokud nedokončí očkovací schéma.

Co dělat, když pes při vašem odchodu okamžitě propadá panice? Pokud pes nezvládne ani pár vteřin, snižte náročnost. Můžete začít s tím, že si vezmete klíče a obléknete bundu, ale neodejdete. Tím rozbijete automatickou reakci na spouštěče. Dalším krokem je krátký odchod za dveře, ale ihned návrat, a to několikrát denně. Délku prodlužujte pomalu, ale nikdy nečekejte, až pes začne výt. Pokud už kňučí, vraťte se a začněte znovu od kratšího intervalu. Důležité je, aby pes spojil váš odchod s něčím pozitivním, ale ne ve smyslu pamlsku, který dostane při loučení. Dejte mu zaměstnání až poté, co zavřete dveře, například skrytou pochoutku v interaktivní hračce.