Koupelnové zákoutí u sprchy, které většina lidí ignoruje

Halové jevy a irizace nevyžadují žádné drahé vybavení. Bohatě stačí vlastní oči, trpělivost a znalost toho, že nejde o náhodu, ale o předvídatelnou hru světla s ledovými krystaly a vodními kapičkami. Začněte tím, že si zapíšete, kdy se oblačnost přemění z vysoké na střední – to je nejčastější okamžik, kdy se barevné kruhy objeví. A pokud se vám podaří úkaz zachytit, porovnejte ho s fotografiemi z atlasů oblaků. Zjistíte, že každý halový oblouk má svou specifickou podobu podle výšky slunce nad obzorem. Čím níže je slunce, tím výraznější a barevnější oblouky uvidíte – proto jsou zimní rána a večery ideálním časem pro vaše první pozorování.

Křupavá kůrka je výsledkem suchého povrchu a rychlého odpaření vody. Pokud olej přepálíte, vznikají karcinogenní látky a jídlo hořkne. Základem je správná teplota – kolem 175–190 °C. Máte-li doma kuchyňský teploměr, použijte ho. Bez teploměru poznáte teplotu tak, že do oleje ponoříte konec dřevěné vařečky: pokud se kolem něj tvoří jemné bublinky, olej je hotový. Když bublinky syčí a prskají, je příliš horký – sundejte nádobu z plotny a chvíli počkejte.

Halové jevy patří k nejvděčnějším úkazům na obloze, ale často jim věnujeme pozornost až ve chvíli, kdy je zahlédneme kolem Slunce nebo Měsíce. Nejde o nic vzácného – stačí vědět, kam se dívat a co očekávat. Základním předpokladem jsou jemné ledové krystalky ve výšce pěti až deseti kilometrů. Čím více jich v atmosféře plave, tím výraznější kruhy nebo oblouky se objeví. Klíčové je dívat se proti světlu, ideálně s rukou nebo stromem zakrývajícím přímý sluneční kotouč. Oči pak lépe rozeznají i slabé barevné přechody.

Proč se vyplatí nechat maso či zeleninu před smažením „oschnout" Vlhký povrch je největším nepřítelem křupavosti. Před smažením maso nebo zeleninu osušte papírovou utěrkou a nechte je chvíli při pokojové teplotě. Pokud marinujete, odstraňte přebytečnou tekutinu. Když chcete extra křupavou kůrku, obalte kousky v tenké vrstvě kukuřičného škrobu nebo bramborového škrobu – neobsahují lepek a při smažení vytvoří suchý, křupavý povrch. Škrob nanášejte těsně před smažením, jinak navlhne a ztratí účinek.

Další efekt, který si snadno spletete s halem, je irizace. Ta se objevuje přímo v oblacích, často v blízkosti slunce, a vypadá jako duhové skvrny nebo pruhy. Způsobují ji kapičky vody různých velikostí, které ohýbají světlo. Typicky ji uvidíte u altocumulů nebo cirrocumulů, když jsou ještě dostatečně tenké. Pro pozorování platí jedno důležité pravidlo: pokud je slunce příliš vysoko a jasné, irizaci přehlédnete. Pomůže si zakrýt slunce prstem nebo hledat úkaz v odrazu ve skle budovy – ale tady pozor na zkreslení.

Když už máte police a stojany na svém místě, využijte i zadní stěnu sprchového koutu. Tam patří malé kovové roštové poličky, které se montují do rohu a nezaberou téměř žádné místo. Díky roštové konstrukci voda rychle stéká a vy nemusíte bojovat s kalužemi na polici. Na tyto rohové police dávejte pouze předměty denní potřeby – žínku, mýdlo, malý šampon. Velké lahve sem nepatří, protože by překážely při otáčení a mohly by spadnout. Pokud máte možnost, vyberte polici, která se dá sklopit ke stěně, když právě není potřeba – usnadní to mytí koutu.

Největší chybou bývá instalace poličky přímo nad sprchový kout, kam nedosáhnete a která se rychle zanese vodním kamenem. Mnohem praktičtější je využít boční stěnu, která sousedí s vaničkou. Na ni připevněte otevřený regál z hliníku nebo nerezové oceli – materiál, který odolává vlhkosti. Jednotlivé přihrádky rozdělte podle frekvence používání. Ty nejnižší patří šamponům a sprchovým gelům, vyšší police ponechte pro méně běžné přípravky, jako jsou masky na vlasy nebo peelingy. Vše, co potřebujete při každém sprchování, musí být na dosah ruky.

Když se vyplatí být trpělivý a dívat se proti větru Mnozí lidé dělají chybu, že hned po prvním pohledu na jasné slunce očekávají barevné divadlo. Halové jevy se ale zjevují postupně a často jen na pár minut. Pokud spatříte jen bílý oblak bez barev, neznamená to, že žádné halo nepřijde. Vydržte a sledujte změny ve struktuře oblačnosti. Někdy stačí počkat, až před slunce přejde tenká vrstva cirrostratus, a rázem uvidíte celý kruh. Naopak u irizace platí, že se objevuje spíše při zvlněných oblacích, které se rychle mění. Čekejte v okamžiku, kdy se slunce schovává za okraj mraku, ne když je obloha úplně jasná.

Nejčastěji se setkáte s malým kruhem o poloměru 22 stupňů, který mívá narudlé zbarvení na vnitřní straně. Vzniká, když sluneční paprsky procházejí šestibokými ledovými hranoly. Pokud chcete pozorování zdokumentovat, nepoužívejte přímý náhled do slunce – místo toho si pomozte mobilním telefonem nebo fotoaparátem s cloněním objektivu. Pozor na automatickou expozici, která často úkaz přepálí a halový kruh pak na snímku zmizí. Sáhněte raději po ručním nastavení a snižte jas o dvě až tři EV.