Když zabloudíš v lese a nemáš signál, rozhodne tahle cesta

Když už se konečně dostanete k civilizaci, nebo naopak zjistíte, že jste ještě v lese a blíží se noc, udělejte si úkryt. Najděte suché místo, klidně pod převisem nebo mezi kořeny stromů, a postavte si provizorní přístřešek z větví a listí. Je důležité zůstat v suchu a teple, proto si na sebe navrstvěte vše, co máte, a pokud máte u sebe igelit, použijte ho jako izolaci. V noci se pohybujte minimálně, protože je snadné se zranit. Jakmile přijde ráno, zkuste se vrátit na místo, kde jste měli signál, nebo pokračujte podle nově zjištěných orientačních bodů. Klíčové je nepanikařit a myslet na to, že civilizace se nachází v blízkosti, jen k ní potřebujete najít správnou cestu.

Na konci výletu si udělejte rychlou kontrolu batohu: pokud máte prázdné obaly, které jste s sebou nesli z domova, je to signál, že příště můžete vzít něco bezobalového. Cílem není dokonalost, ale postupné zvyky – čím méně odpadu si přinesete, tím méně řešení budete muset vymýšlet. A když už se objeví odpad, který si někdo zapomněl (například papírek na cestě), vezměte ho s sebou – je to drobnost, která znamená víc, než si myslíte.

Jak využít sen a přírodu, když nemáš signál Většina lidí podcení, jak moc jim může pomoci vlastní orientace podle přírodních jevů. Když není vidět slunce, zkuste si uvědomit, odkud fouká vítr. Převažující směr větru se dá poznat podle prohnutých stromů, které se často ohýbají na jednu stranu. Také si všímejte okolních cest – silnice, lesní cesty, svodnice, to všechno vede k civilizaci, i když to není přímá turistická trasa. Pokud jdete delší dobu a nepotkáváte žádnou cestu, vraťte se po vlastních stopách – i když to znamená vrátit se o kus zpět. Je lepší ztratit čas, než ztratit naději. Nejčastější chyba je, že lidé začnou chodit v kruhu, protože nemají žádný pevný bod, ke kterému by se vraceli. Vyberte si proto jeden cíl a držte se ho – když se vám zdá, že jdete špatně, zastavte se a znovu si ověřte, kde je slunce, kde je kopec, kde je údolí.

Čemu se vyhnout: spoléhání na jeden indikátor Nejčastější chyba začínajících orientačních běžců i turistů je, že se soustředí jen na jeden typ podloží a začnou ho vnímat jako spolehlivý kompas. Písčitá půda nemusí nutně znamenat blízkost řeky, pokud se nacházíte v oblasti s historickou těžbou štěrku nebo na staré lesní cestě, která byla uměle vysypána. Podobně hlína s jílem se může objevit na kopci, pokud je tam geologický zlom. Proto je vždy nutné kombinovat změnu podloží s dalšími signály: sklonem terénu, druhem stromů, směrem mechu na kmenech nebo vzdáleným hlukem vody.

Co s sebou a co nechat doma: rozdíl mezi praktickým a zbytečným Základem je vlastní lahev na vodu a ideálně ještě termoska na čaj. Plastové lahve od nápojů kupované na trase jsou zbytečný objem, který musíte nést zpátky. Stejně tak jednorázové sáčky na svačinu – místo nich použijte látkové pytlíky, voskované ubrousky nebo krabičky, které slouží opakovaně. Pozor na hliníkové obaly od energetických nápojů a plechovky: v přírodě se nerozloží a pokud je necháte na skalce, kazí výhled i životní prostředí.

Začněte s kratšími okruhy kolem horských bud, kde je dostatek laviček a možností občerstvení. Vyhněte se exponovaným hřebenům v době, kdy fouká silný vítr – děti se tam unaví dvojnásob a hrozí i zbytečné riziko. Dobrým začátkem jsou například louky u Pec pod Sněžkou nebo mírné svahy nad Špindlerovým Mlýnem. Vždy si předem ověřte, jestli je trasa průchozí s kočárkem, pokud ho potřebujete. Při výběru se vyplatí kombinovat lanovku s pěším sestupem – ušetříte síly a děti si užijí jízdu.

Zásadní je vybavení. Dítěti oblečte vrstvy, které lze snadno sundat, a nepodceňte pokrývku hlavy – na horách slunce pálí i v polostínu. Do batohu dejte vždy náhradní ponožky a lehkou nepromokavou bundu, i když je ráno jasno. Počítejte s tím, že se děti rychle zpotí při chůzi do kopce a při sestupu prochladnou. Svačinu rozdělte na více menších porcí a berte i něco sladkého rady pro rekonstrukci rychlou energii – ale pozor, ať to není jen čokoláda, která v teple rozpustí celý batoh.

Nezapomeňte na pravidlo tří: tři píšťalky, tři křiky, tři odpálení ohně – to je univerzální nouzový signál. Pokud víte, že vás hledají, neblbněte a zůstaňte na místě. Stačí se posadit, obléknout se tepleji, a čekat. Většina ztracených je nalezena do 24 hodin, pokud se přestanou pohybovat. Chodit stále dokola jen zhoršuje situaci a vyčerpává vás. A hlavně – nikdy se nepokoušejte přebrodit rozvodněný potok nebo lézt do neznámých srázů. Zranění v lese bez pomoci je vždy horší než ztráta času.

If you're ready to find more information regarding více o tom look at our own webpage.