Chyba, kterou dělá každý druhý turista při balení lékárničky

From IT-Core
Jump to navigation Jump to search

K tomu patří i správné rozložení sil. Náročný hřeben není sprint, ale maraton, kde se rozhoduje v posledních dvou hodinách. Po obědě přichází přirozený pokles energie, který mnozí řeší kávou a sladkostmi. Lepší je dát si menší porci jídla každých 45 minut a pít pravidelně, i když necítíte žízeň. Typická chyba je vypít všechnu vodu na začátku, protože „pramen bude za hodinu" – ten ale na hřebeni často není.

Nejčastější chybou je kupovat boty bez vyzkoušení přes internet nebo je objednávat v předchozí velikosti, kterou jste nosily u jiné značky. Velikosti se liší nejen mezi výrobci, ale i mezi jednotlivými řadami. Rovněž se vyvarujte příliš tuhých bot na krátké vycházky, pokud neplánujete těžký terén – zbytečně zatěžují chodidlo a omezují pohyb. A pokud s turistikou začínáte, neřiďte se jen vzhledem. Důležité je, aby bota měla dobrou podešev se vzorkem, který zabrání uklouznutí na mokrém kameni nebo hlíně.

Praktická rada rady pro rekonstrukci manipulaci s kočárkem: pokud musíš překonat úsek s kameny nebo větvemi, nezvedej kočárek předními koly, ale vezmi ho za rukojeť a táhni rekonstrukce koupelny krok za krokem sebou. Tím udržíš těžiště nízko a zabráníš převrácení. Důležité je také myslet na brzdy – v kopcích je vždy zajisti, i když jen na chvíli odkládáš dítě. Mnoho rodičů podcení kamenité úseky, které se objeví až za zatáčkou, a pak musí složitě manévrovat. Řešením je jet pomalu a nechat si dostatečný odstup od okraje cesty, kde může být příkop nebo volná půda.

Na závěr si zapamatujte jednoduché pravidlo: ošetřete jen to, co umíte, a při vážném poranění neváhejte zavolat pomoc. Lékárnička vám má dát čas a stabilizovat stav, ne vyřešit všechno. S trochou přípravy a těmito pěti věcmi zvládnete běžné úrazy na túře s klidem a bez zbytečných komplikací.

Stejně důležité je umět ošetřit podvrtnutý kotník, což je nejčastější zranění na nerovném terénu. Když si ho vymknete, okamžitě ho znehybněte, stáhněte elastickým obinadlem a ledujte přes látku, abyste předešli otoku. Nikdy kotník nezahřívejte a nezatěžujte, pokud to není nutné. Na místo přiložte studený obklad z přírodního zdroje, třeba z potoka, ale vždy přes kus látky, abyste nepoškodili pokožku.

Základem je rozdělit si trasu na úseky podle charakteru terénu, ne podle kilometrů. Na exponovaných místech, kde se jde po skalách nebo s jištěním, budete logicky pomalejší. Počítejte s tím, že hodina na takovém úseku „stojí" za hodinu a půl na běžné pěšině. Méně zkušení chodci často podcení právě tyto pasáže, protože v mapě vypadají krátce. Tip: Pokud máte v plánu úsek, kde je potřeba nasadit ruce, přidejte si k plánovanému času polovinu navíc. A pokud jdete ve skupině, tempo určuje nejpomalejší člen, ne ten nejrychlejší.

Materiál volte podle ročního období a náročnosti. Kožené boty jsou odolné, ale těžké a déle se v nich dýchá. Textilní boty jsou lehčí, rychleji schnou, ale na mokré trávě kloužou. Copak je to pravda, že membránová vrstva dělá botu nepromokavou? Ano, ale jen do určité osvětlení v obývákuýšky — pokud vstoupíte do potoka výše než je kotník, voda se dovnitř dostane. Nezapomeňte, že membrána snižuje prodyšnost, takže na túry může být lepší bota bez ní.

Jak poznat, že boty sedí, ještě než s nimi vyrazíte Ideální boty by měly být pevné v patě, ale ne tlačit. Zkuste si je nazout a utáhnout tkaničky tak, aby noha neklouzala. Pak zatlačte na špičku – palec by se neměl dotýkat konce boty. Pokud máte pocit, že vás bota někde svírá, nebo naopak nemáte kontrolu nad chodidlem, je to špatný signál. Vyplatí se projít se po nerovném povrchu, zkusit sestup ze schodu a naklonit se do strany. Tím zjistíte, jestli bota drží nárt a kotník dostatečně stabilně.

Když se vydáte na náročný hřeben, většina příruček řeší fyzickou přípravu, výbavu nebo počasí. Málokdo ale mluví o tom, co dělá rozdíl mezi zvládnutým přechodem a zbytečným rizikem: o tempu. Nejdřív jdete svižně, abyste „nepromarnili den", po pár hodinách přijdou první známky únavy a vy začnete dělat chyby v odhadech. Přitom stačí nastavit tempo od začátku tak, abyste měli rezervu na poslední úsek, kde už nejde slevit z opatrnosti.

Tip na běžné zažívací potíže a alergie Průjem nebo zvracení z neznámé vody či jídla dokáže zkazit každý výlet. Přibalte si proto tablety proti průjmu a elektrolytový nápoj ve formě šumivých tablet. Když přijde nevolnost, co nejdřív doplňte tekutiny – po malých doušcích, ne najednou. Na alergické reakce, ať už na hmyzí bodnutí nebo pyly, mějte vždy antihistaminikum. Pokud víte, že máte těžkou alergii, je adrenalinové pero nutnost, ale to je spíše na individuální konzultaci s lékařem.