<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://www.it-core.eu/wiki/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=ClaritaCalabrese</id>
	<title>IT-Core - User contributions [en]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.it-core.eu/wiki/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=ClaritaCalabrese"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.it-core.eu/wiki/index.php?title=Special:Contributions/ClaritaCalabrese"/>
	<updated>2026-11-13T19:22:42Z</updated>
	<subtitle>User contributions</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://www.it-core.eu/wiki/index.php?title=Kdy%C5%BE_zmizela_tra%C5%A5_na_Letnou_a_s_n%C3%AD_i_tramvaj_%C4%8D._23&amp;diff=191124</id>
		<title>Když zmizela trať na Letnou a s ní i tramvaj č. 23</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.it-core.eu/wiki/index.php?title=Kdy%C5%BE_zmizela_tra%C5%A5_na_Letnou_a_s_n%C3%AD_i_tramvaj_%C4%8D._23&amp;diff=191124"/>
		<updated>2026-08-28T05:30:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;ClaritaCalabrese: Created page with &amp;quot;Zajímavé je, že příběh o železné panně se začal objevovat v české literatuře až v době národního obrození. Autoři jako Josef Kajetán Tyl nebo Karel Hynek Mácha sice psali o středověkých popravách, ale železnou pannu do svých děl nezahrnuli. Poprvé se objevuje v povídce z roku 1866 od Jaroslava Vrchlického. Ten ji popsal jako nástroj, který měl být použit při popravě Jana Želivského v roce 1422. Jenže Želivský byl sťat mečem, o...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zajímavé je, že příběh o železné panně se začal objevovat v české literatuře až v době národního obrození. Autoři jako Josef Kajetán Tyl nebo Karel Hynek Mácha sice psali o středověkých popravách, ale železnou pannu do svých děl nezahrnuli. Poprvé se objevuje v povídce z roku 1866 od Jaroslava Vrchlického. Ten ji popsal jako nástroj, který měl být použit při popravě Jana Želivského v roce 1422. Jenže Želivský byl sťat mečem, o čemž existují dobové záznamy. Takže pokud uslyšíte verzi o železné panně ve spojení s husitským kazatelem, vězte, že jde o smyšlenku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Paměti RAM vkládejte do slotů podle doporučení výrobce desky, obvykle do druhého a čtvrtého slotu. Zásadní je slyšet cvaknutí, které znamená, že jsou paměti správně usazené. U disků a zdroje je to jednodušší, ale nezapomeňte na kabeláž: kabely veďte tak, aby neblokovaly proudění vzduchu. Krabicové chladiče a přední ventilátory by měly nasávat vzduch zepředu a vyfukovat ho dozadu. Pokud máte v plánu chlazení vodou, počítejte s tím, že montáž je časově náročnější a vyžaduje více místa.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Sestavení vlastního počítače není žádná věda, ale vyžaduje to trochu přípravy a trpělivosti. Než začnete, ujasněte si, k čemu bude stroj sloužit – jestli na kancelářskou práci, hraní her, nebo střih videa. Od toho se odvíjí výběr komponent. Nejdůležitější je kompatibilita: procesor musí pasovat do patice základní desky, paměť musí být podporovaná a zdroj musí mít dostatečný výkon. Většina problémů vzniká právě kvůli špatně zvoleným dílům, takže si před nákupem pečlivě ověřte specifikace.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Na Staroměstském náměstí v Praze se traduje příběh o železné panně, který dodnes mátne návštěvníky i některé průvodce. Jde o údajný středověký nástroj popravy, jímž měli být za staroměstské exekuce popraveni odsouzenci. Skutečnost je ale jiná – železná panna jako historický předmět neexistovala a celý příběh vznikl až v 19. století jako součást vlastenecké mystifikace. Pokud se o ní chcete bavit fundovaně, vyhněte se tvrzení, že šlo o běžný popravčí nástroj.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Při prohlídce paláce věnujte pozornost také vstupnímu portálu, který je mladší než sgrafita. Pochází z pozdější přestavby a svým tmavým kamenem kontrastuje s světlou fasádou. Tento rozdíl není náhodný — ukazuje, jak se vkus šlechty během staletí měnil. Jestliže chcete pochopit renesanční architekturu v širším kontextu, srovnejte Schwarzenberský palác s sousedním Salmovským palácem. Ten má podobné sgrafita, ale subtilnější a s jemnějším vzorem. Díky tomu uvidíte, jak dva současníci dokázali využít stejnou techniku odlišným způsobem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Co si z tohoto příběhu odnést? Především to, že historie městské dopravy není jen o suchých datech, ale o konkrétních místech, která můžete dnes prozkoumat. Dejte si ale pozor na dva typické omyly: první, že všechny zaniklé tratě byly zrušeny kvůli „nárůstu automobilové dopravy&amp;quot; – v případě Letné byla důvodem spíše ekonomika a změna charakteru zástavby. Druhý omyl spočívá v domněnce, že pozůstatky tratí jsou chráněné jako památky; ve skutečnosti většina z nich není, takže pokud objevíte nějaké zajímavé koleje, nesnažte se je „zachránit&amp;quot; – jen se obraťte na odbor kultury městské části. Až budete příště procházet parkem, zkuste si mapovat terén podle starých plánů – odměnou vám bude pocit, že vidíte město o vrstvu hlouběji.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak najít pozůstatky zaniklé trati v dnešní Praze Nejprve se vydejte do oblasti mezi Letenským náměstím a parkem Letná. Trať vedla podél dnešní ulice Milady Horákové, kde se dodnes dochovaly některé kamenné obrubníky a fragmenty kolejového svršku, které jsou ale často skryté pod asfaltem. Nejspolehlivější metodou je studium historických map – doporučuji použít stabilní katastrální mapy z počátku 20. století, které jsou volně dostupné v archivech. Vyhněte se ale pouhému spoléhání na vzpomínky pamětníků; ti si často pletou úseky nebo přidávají smyšlené detaily. Pokud chcete ověřit konkrétní trasu, porovnejte alespoň tři nezávislé zdroje – mapy, kroniky a odborné publikace o pražské MHD.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Co se stane, když zapnete napájení podruhé? První zapnutí je vždycky nervy drásající. Pokud se nic nestane, zkontrolujte, jestli je vypínač na zdroji v poloze zapnuto a jestli je kabel od tlačítka zapnutí správně připojený k základní desce. Když se počítač nespustí ani po druhé, nejčastější příčinou je špatně usazená RAM, nezasunutý napájecí kabel u procesoru nebo chybně zapojený přední panel. Zkuste počítač spustit bez grafické karty, pokud máte integrovanou grafiku, a postupně přidávejte komponenty. Každý díl otestujte zvlášť.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ClaritaCalabrese</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.it-core.eu/wiki/index.php?title=User:ClaritaCalabrese&amp;diff=191123</id>
		<title>User:ClaritaCalabrese</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.it-core.eu/wiki/index.php?title=User:ClaritaCalabrese&amp;diff=191123"/>
		<updated>2026-08-28T05:30:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;ClaritaCalabrese: Created page with &amp;quot;Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Sdílím zde, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Sdílím zde, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ClaritaCalabrese</name></author>
	</entry>
</feed>